Svými intrikami psali příběhy lásky, vášně i nenávisti, bojovali o moc i přízeň mocných a také často toužili po bohatství. Jména některých z nich jsou dodnes známá a uchovávaná v kronikách, jména jiných byla dávno zapomenuta. Hledejme odpovědi na otázky, zda doplatil na intriky Záviš z Falkenštejna, anebo zda tragický konec knížete Václava byl bratrovraždou či dokonale připravenou intrikou. Kdo si také dnes vzpomene, že intriky Zikmunda Hulera rozpoutaly boj mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna, jehož obětí se nakonec stal Jan Nepomucký? Největšími intrikány však proslul konec 16. a začátek 17. století. Například zdatný vojevůdce maršál Rusworm se patrně stal obětí dvorských intrik, na které ovšem doplatil i mocný Jiří z Lobkovic, který přitom pyšně napsal, že -císař tancuje, jak mu pískáme-.
