Jeskynní malby ve španělské Altamiře byly objeveny na konci 19. století, ale diskuze o jejich významu pokračují dodnes. Proč pravěcí umělci pronikali do podzemí, aby ve skrytu temných zákoutí vytvářeli úchvatná díla? Proč si ke zobrazování vybírali jen některá zvířata, a jiná nikoli? Proč nacházíme tak málo obrazů člověka a proč bývali lidskébytosti zobrazovány se zvířecími rysy nebo protknuty šípy? Proč vznikalo jeskynní umění a co může říci o stavu mysli našich pravěkých předků? Na tyto a podobné otázky nalézá autor překvapivé odpovědi.
