Jako strážce majáku se Jiří Žáček cítí na své chalupě ve Frýdlantu. Zde napsal knihu nápadů, poznámek, připomínek, námitek a protimluvů. Svět před ním leží jako na dlani, krásný, tajemný a nepředvídatelný. V jeho majáku vznikají fejetony, aforismy i básně a básník věří, že dobré místo k narození je stále tady na Zemi.
