Vzpomínková kniha Jana Drábka Hledání štěstí u cizáků je plná veselých dobrodružství, rozjímání o smyslu života a v neposlední řadě je i o nalezení velké lásky. Čtenář s ní překročí tři kontinenty, než zakotví v západní Kanadě - podle autora v zemi zaslíbené. Janu Drábkovi je 25 let, když se v šedesátých letech vrací z Ameriky na svůj rodný kontinent, tragicky rozdělený studenou válkou. Nejdříve jako zástupce krajanské uprchlické organizace ve Vídni, později jako pracovník Rádia Svobodná Evropa v Mnichově a jako student v Indii. V cizině se setkává s čerstvě příchozími Čechoslováky. Mluví sice stejnou řečí jako oni, a přece jim mnohdy vůbec nerozumí. Hledání štěstí je dnes tak významnou součástí demokratického života, že je tato aktivita dokonce zakódována v americké Deklaraci nezávislosti. Horší je to s těmi cizáky. Zde si autor často neví rady. Jsou cizáky Češi, mezi kterými prožil válku a poválečná léta, anebo Američané, mezi kterými vystudoval a dospíval? A jde o cizince, anebo doopravdy o ty poněkud pejorativní cizáky?
