Ve Francii žijící, ale v Íránu narozená autorka nás v první části provedla svým dětstvím stráveným v Teheránu za doby islámské revoluce a války s Irákem. Ve druhém dílu líčí svůj pobyt na francouzském gymnáziu ve Vídni, následný návrat do vlasti, poslední pokus sžít se s režimem, který nemůže mít pro samostatné osobnosti jejího typu, navíc ženského pohlaví, pražádné pochopení, a svůj definitivní odchod do Francie. Zatímco hlavním tématem první části byl život v totalitním režimu, ve druhé je jím tedy to, jak se člověk v takovém režimu vychovaný vyrovnává s náhle nabytou svobodou: tedy další téma, které mnozí Češi důvěrně znají.
