V letech druhé světové války používalo americké letectvo tento těžký bombardovací letoun k náletům na cíle v nepřítelem okupované Evropě. Dlouhé lety nad cíle a zase zpět si vyžádaly krutou daň mezi osádkami i letadly. V počátečném období nasazení těchto bombardérů navíc Spojenci disponovali jenom velmi omezeným počtem doprovodných stíhaček, jež by měly dostatečný dolet, aby mohly svazy bombardovacích letadel chránit proti německým stíhacím eskadrám. Jediným způsobem obrany tak zůstával let v těsných formacích, které se soustředěnou palbou všech zbraní palubních střelců pokoušely odehnat německé stíhače, již stále znovu a znovu usilovali proniknout touto clonou ohně a oceli k bombardérům.
