Obvyklé vyprávění o druhé světové válce je dobře známé: po šesti letech krutých bojů na souši, na moři i ve vzduchu spojenecké mocnosti zvítězily a nacistický režim byl poražen. Jenže jako v mnoha jiných případech je i tentokrát pravda mnohem složitější.
Norman Davies se jako obvykle dívá neotřelým pohledem na příběh, o němž si myslíme, že ho známe, a přezkoumává dějiny této války v Evropě. Mocnou argumentací, působivým stylem a zdrcujícím dopadem svých závěrů nás Davies nutí podívat se na oněch šest let znovu a odložit běžné vyprávění o boji spojeneckého dobra proti nacistickému zlu stranou, neboť nám připomíná, že válku v Evropě ovládala dvě monstra zla, nikoli jedno. Každé z nich pohltilo ty nejlepší lidi v Německu i v Rusku ještě předtím, než se pustilo do boje o nadvládu – do boje na život a na smrt. Osvoboditelé Osvětimi byli služebníky režimu, který provozoval ještě větší koncentrační tábory, než byl ten, který osvobodili.
Výsledek války byl v nejlepším případě dvojznačný, vítězství Západu jen částečné a jeho morální pověst těžce poskvrněna, neboť pro větší část evropského kontinentu bylo „osvobození“ jen začátkem téměř padesáti let totalitního útlaku.
