Staroindické báje, správněji puránské báje (purán = starý), vznikaly už od začátku našeho letopočtu a tradovaly se po celé věky jen ústně. Jejich příběhy se odehrávají ve třech světech, ve které Indové skálopevně věřili: ve světě bohů, lidí a démonů.
V puránách se scházejí postavy z různých eposů, ba z různých období vývoje mytologie. Bohové nejsou vždy dokonalí, ani démoni nejsou zcela zlí. Bohové se někdy uchylují ke lsti,
i démoni mohou někoho milovat, někoho vroucně uctívat. Lidská fantazie zde nezná mezí. Purány jí přímo hýří a prolíná se v nich svět lidí se světem zvířat. Všechno živé má svůj význam a se zvířetem se rozmlouvá jako s rovnocenným partnerem.
Podle hindských verzí převyprávěla Dagmar Marková
