Obrazy do této publikace vybral a umělecky uspořádal Heinrich Hoffmann z Mnichova, oficiální říšský fotograf NSDAP. Celostránkový titulní snímek je reprodukcí obrazu B. Jacobse. Nacisté byli produkty svého prostředí a vysvětlit počiny jejich vůdců zjevným či skrytým šílenstvím by bylo velmi laciné. Ve skutečnosti se jednalo o precizně vypracovaný a dobře fungující, i když zrůdný systém, který zahrnoval všechny oblasti, ideologickou masáž samozřejmě nevyjímaje. Jak tehdy uvedl říšský ministr propagandy dr. J. Goebbels: úkolem mého ministerstva není zjišťovat veřejné mínění, ale tvořit je a utvářet. Německá propaganda vedla – mimo jiné – svůj národ ke zbožštění idolu vůdce. Prostředky byly sice mnohdy, zejména z dnešního pohledu, dosti primitivní, ale zato ve své době docela účinné. Národ Goethův a Schillerův se měl začít klanět obskurnímu „bohu bez portfeje“ z městečka Braunau. Úplného vítězství nacionálně socialistického názoru mělo být dosaženo všemi prostředky a v co nejkratším čase. Přípravy na válku tento trend dále zesilovaly. Servilní výplody, zpravidla extrakty lokajské podbízivosti a devótnosti, svým kouzlem nechtěného lehce dokazují, že úpadek je vždy snazší než cesta vzhůru, což ostatně platí jak pro jedince, tak i pro celé státy a národy. Mix primitivní oddanosti i sofistikované pseudovědy a zneužitého umění stavěl oltáře budoucímu zlu. Abnormální doba se svými abnormálními okolnostmi připomínala bažinu – stejně tak vazká, stejně kluzká, stejně studená, zrádná a páchnoucí. Jsem přesvědčen, že poučení z dějin má smysl tehdy, když jsou historická fakta prezentována ve své autentické a nezkreslené podobě. Jedině potom mohou být se znalostí věci interpretována a pochopena, pro poučení i pro výstrahu.
