V osmi manželských hereckých portrétech (např. Šafránková – Abrhám, Bohdalová – Brzobohatý, Brejchová – Brodský či Hlaváčová – Munzar) se autoři snažili nahlédnout do hlubokého soukromí těch, které všichni zdánlivě dobře, ba důvěrně známe. Jejich novinářská profese jim umožnila pobýt s nimi, hovořit s nimi, číst z jejich tváří i to, o čem nemluvili. Snad se jim podařilo vcítit se do jejich pocitů a vztahů a podat o nich chápající a mnohdy překvapivé svědectví…
