Tato kniha pojednává o zenu, lidské mysli a básních Macua Bašóa (1644-1694), největšího z básníků haiku.
„Mistři zenu udržují již dlouhou dobu tradici teišó – formálních, hravých výkladů Dharmy opírajících se o poezii… Po vzoru teišó založených na verších čínského básníka Chan-šana, přednesených různými mistry v minulosti, objasňuje nyní Robert Aitken bašóova haiku a to způsobem, který směřuje přímo do nitra Bašóova díla. Tato kniha seznamuje s jeho promluvami nás všechny: osvětluje zákoutí samoty a společenství, jednoduchosti a krásy – domáckým, bezdomovským zenovým způsobem.
