Brouk Potemník opravdu, ale opravdu nemá smysl pro humor. A kdo by také měl, kdyby ho pronásledovala banda rozdováděných broučků, volala: „Chyťte pušky, kulomety, zamiřte hned do poplety!“, a nezvedený brouček Toníček by ho bouchal plecháčkem do hlavy? Není divu, že přísahal Pytlíkovi věčnou pomstu. Rozhodl se, že z něj udělá přinejmenším píseček do zahrádky. Má k ruce i schopné pomocníky – koktavou Krtonožku, které Pytlík odehnal zákazníky od krámku, chrousta, který vzlétá do vzduchu tak dlouho, až z toho všichni usnou, a placatou, zablácenou Splešťuli s dlouhými klepety a vysloveně detektivními sklony. Naštěstí Pytlíka (i když zdaleka ne nezištně) zachrání včely a odnesou ho k sobě do úlu, aby jim tam kropil cestičky. Pytlík však není žádný příkladný zaměstnanec – nechá se krmit jako děťátko, krade cukrovíčko… a je tak nenasytný, že nakonec vyburcuje trubce a v úlu zavládne zmatek. Pytlík musí pryč, ale jeho dobrodružství zdaleka nekončí…
