Kdo z nás, co zažili alespoň soumrak komančských náčelníků v českých luzích a hájích, neví, co znamená taková krabička Lucky Strike, byť prázdná!
A kdo z nás kvůli tomu nerejdil, jako -hejno potkanů-, po popelnicích pražských -bulvárů- anebo sídlištních králíkáren. A my, samozřejmě ti šťastnější, jsme se proháněli po ulicích šestky, kterou odjakživa hlídal staroslavný mrakodrap Internacionál. Bejbyho ani jeho holku jsme sice nepotkávali, ale občas jsme mohli zahlédnout v hospůdce Petra Šabacha, který o něm napsal báječnou story Šakalí léta. Tuhle a některé další povídky z jeho první knížky Jak potopit Austrálii si můžete poslechnout. Jsou o tom, že i v nehezkých letech se dalo krásně žít, ještě krásněji fantazírovat a pábit, ale hlavně hrát si. Se sebou, s ostatními a trošínku i s tím ošklivým komančem, kterému pořád ne a ne spadnout čelenka.
Poslechová verze.
Čte: Saša Rašilov
