Svět předválečného Československa a jeho zločiny – vraždy. V této knížce jako by ožily časy někdy dost krvavých četnických humoresek, stejně jako uvážlivost policejního rady Vacátka, který opravdu existoval, i když se ve skutečnosti jmenoval Vaňásek.
Autor knihy má za sebou více než třicetiletou praxi kriminalisty a o zločinech píše zasvěceně. Rozumí psychologii vrahů i práci lidí, kteří je stíhali, usvědčovali a soudili ve dvacátých i třicátých letech minulého století. V textu před námi defilují dodnes známá jména tehdejšího podsvětí, například vrah a kasař Lecián, stejně jako oběti, na které se nezapomíná. Taková byla třeba Otýlie Vranská, rozřezaná po vraždě na několik kusů, které se našly ve dvou kufrech na různých místech republiky... Některé z „mordů“ byly spáchány s počtářskou přesností, jiné doslova neuměle, další v zápase o život, například v přestřelce s četníky. Ale vždycky při tom ztratil život nevinný člověk.
V knize čtenář projde každý z uváděných případů od začátku až do konce v soudní síni, anebo na popravišti, pokud odsouzenému neudělil milost prezident Masaryk. Autor si všímá i reakcí tehdejšího tisku, který byl s to na někoho uspořádat štvanici. A z textu jak by občas dýchl jazyk justice a policie, což dává knize zvláštní a těžko zaměnitelnou příchuť.
