Nová kniha populární výtvarnice a folkloristky Kamily Skopové (1944) volně navazuje na její předchozí úspěšné publikace, zejména Velikonoční svátky o století zpátky a Vánoční svátky o století zpátky. Knížka mapuje dosud opomíjený fenomén skupinových her, provozovaných dětmi v polovině minulého století na venkově i ve městě. I dětský svět doznal za posledních šedesát let převratné změny ve využívání volného času. Kromě výčtu neprávem zapomínaných her a zábav se proto autorka zaměřila například i na první kontakty nově narozeného človíčka se světem ukolébavek a říkadel. Nechybí tak ani deset nejznámějších a nejoblíbenějších pohádek, jež mohou sloužit jako inspirace rodičům a prarodičům, kteří by se chtěli pokusit o navrácení tak prostých a přitom nenahraditelných chvilek s vyprávěním pohádky. V knížce se ale nedozvíme jen jak hrát hru Honzo, vstávej či tyčkrle, autorka popisy her prokládá vzpomínkami na dětství a leckdy i vlastními humornými zážitky – mohou ji tedy se stejnou chutí číst děti i jejich rodiče, babičky a dědové. Posledně jmenovaným se možná vybaví vlastní zážitky z dětství a hry, které k němu patřívaly. Text autorka doplnila vlastními kresbami, které příhodně ilustrují dobovou podobu dětí i předmětů, s nimiž si tehdy hrály.
