Země strašidel je iniciační román. Sleduje příběh Erika, který nespokojeně odjíždí z relativně uspořádaného, ale nesnesitelně obyčejného života, utíká sám před sebou a matně doufá, že sám sebe teprve najde. Za cíl své pouti, neboť to jako jistý druh pouti skutečně chápe, si vybere zemi, kde právě skončila válka. Má tam kořeny, ovládá jazyk a očekává, že najde přirozené mezní situace, které mu tak chybí v bezobsažné současnosti, jež musí hledat adrenalinové a „zážitkové“ náhražky, aby si simulovala,
že o „něco“ opravdu jde. V krajině, z níž lidé ze strachu před jinými lidmi utekli, v pohorské vesnici, najde Marlenu, asi jedenáctiletou opuštěnou dívku. Pouť tedy pokračuje ve dvojici – dva sirotci doby, jeden válečný a druhý civilizační, putují pustou krajinou, které se zmocnila prastará síla. V těch lesích je něco nadaného záměrem a vůlí, něco, co hájí své území, něco, s čím není snadné se utkat. Něco zlého.
