Druhá část Dějin české mystiky bezprostředně navazuje na první, která se zabývá převážně osobností Karla Weinfurtera. Poslední období jeho působení je úzce spjato s vlivem a aktivitami anglického mystika Paula Bruntona, který se zvlášť zasloužil o celosvětovou popularizaci indického mudrce Ramana Mahárišiho. Právě Weinfurter představil Bruntona české veřejnosti, přeložil jeho zásadní knihy, a spolek Psyché ho k nám dokonce pozval na návštěvu. V tomto období u nás vyrůstala řada osobností přivedených Weinfurterem nebo jeho prostřednictvím na cestu mystiky – František Drtikol, Jaroslav Kočí, Bedřich Hejhal, Květoslav Minařík, Eduard a Míla Tomášovi nebo stále aktivně působící Jiří Vacek, jemuž vděčíme kromě jiného za zprostředkování obsáhlé mahárišiovské literatury. O některých z těchto osobností se zmiňuje už první část Dějin české mystiky, o dalších existuje odborná literatura jiných autorů. Postavou dnes již méně známou, ovšem ve své době významnou byl i Otakar Čapek, Weinfurterův přítel a nástupce v čele mystického spolku. Jeho zdařile započatou práci zastavil až nástup komunismu. Dramatickým a poučným příběhem Čapkova života a aktivitami spolku Psyché na Moravě se tato část Dějin české mystiky zabývá také; vedle toho v ní naleznete dokumentaci Weinfurterova díla, jeho básně a ukázky povídek a pohádek, stejně jako dosud nepublikované vzpomínky několika pamětníků.
