… Jsem vlastně křehká něžná žena. Vím, že vydržím a unesu mnoho, ale to nic nemění na mé pravé podstatě. Smím být něžná. Jsem taková. Toužím být milována a je to v pořádku, i Bůh je takový. Dál se houpu ve svém křesle zabalená do plédu, popíjím čaj a pořád se cítím hrozně unavená. Ale právě jsem si začala vychutnávat svůj nový objev. Smím být něžná.
Je náš den opakujícím se stereotypem, který je nutno nějak přežít? Máme pocit, že naše touha po lásce a citlivost nám pouze ztěžují život?//Otevřme knížku a vstupme do událostí a prožitků všedního dne s otevřeným srdcem, schopným prožívat každý okamžik života jako nevšední a jedinečný. Tak objevíme krásu laskavého pohledu, hřejivých slunečních paprsků, ale i pošmourného dne; moudrost dětského postřehu, hluboký význam nepatrného gesta nebo slova. V obyčejných věcech odhalíme neobyčejného Tvůrce a jeho lásku k nám.
