Na návrh svého nakladatele strávil George Orwell v roce 1936 několik měsíců v severoanglickém hornickém městečku Wigan, aby zde dokumentoval otřesné podmínky, v nichž zdejší dělníci žijí a pracují. Po této zkušenosti napsal reportážní prózu Cesta k Wigan Pier, v níž přesně a živě popisuje bídné ubytování, nuzné výdělky a ubohou hygienu, jakož i nemoci a podvýživu, jež místní horníci často zakoušejí. Po tomto soupisu bídy a beznaděje přechází autor k abstraktním úvahám o povaze socialismu, jeho výhodách či nástrahách, a dochází k názoru, že socialismus by měl usilovat spíše o obyčejnou lidskou slušnost a podílnictví než o politicky rigidní stranické hnutí či neprůstřelný filozofický systém.
