V lednu 2004 to tedy bude již dvacet let, co nás pan profesor opustil. Dvacet let je dlouhá doba. Mnoho mladých lékařů a studentů již ani neví, kdo profesor Charvát byl, nebo ho řadí do dávné doby někam k Purkyňovi či Thomayerovi. Josef Charvát byl však lékař, vědec a klinický učitel spojující první polovinu dvacátého století s naší dobou. Zažil rozvoj nové, jak fyziologicky, tak technologicky složité medicíny. Vycházel přitom z humanistické tradice a byl vybaven syntetickým myšlením, které nejvíce dokládají jeho úvahy filosofické, začleňující medicínu do širšího kontextu.
Kulaté výročí úmrtí pana profesora jsem se rozhodli připomenout sborníkem vzpomínek jeho žáků, pamětníků, přátel i rodiny a některých dosud nepublikovaných textů. Ti, kdo s klinickou medicínou začínali v době, kdy pan profesor založil III. interní kliniku, jsou již v důchodovém věku. Mnoho Charvátových žáků již mezi námi není. Většina zaměstnanců kliniky již pana profesora nepamatuje. V přístupu k pacientům i ve vědecko-pedagogické činnosti však přetrvává charvátovská tradice, kterou jsme všichni ovlivněni - tradice etického, vědeckého a syntetického pohledu jak na pacienta, tak na celý obor vnitřního lékařství. V tomto duchu jsou vychováváni všichni naši mladí studenti, doktorandi, lékaři, sestry i další pracovníci, kteří před 20 lety, v době, kdy skončil bohatý život pana profesora, chodili do základní či mateřské školy nebo ještě ani nebyli na světě.
prof. MUDr. Štěpán Svačiny, DrSc.
