Alergie, pojem poprvé vyslovený pediatrem von Pirquetem v prvních letech 20. století, se za těch bezmála sto let stala věcí veřejnou. V průměru čtvrtinu populace kterékoliv země na světě tvoří alergici. Počet lidí, kteří jsou geneticky disponováni k možnosti alergicky zareagovat, je ještě vyšší. V první polovině 20. století se formovaly první základy alergologie. Ve 20. letech vznikly ve Spojených státech amerických první alergologické kliniky a začala se rozvíjet klinická praxe. (...) Alergii dnes chápeme jako systémové postižení s pestrostí místních projevů. Klinická pestrost alergických stavů podtrhuje mezioborové zapojení do jejich řešení. Příčiny nebývalého nárůstu alergických onemocnění jsou stále nejasné. Úloha široké škály spouštěčů senzibilizace i vlastní alergické reakce není stále přesně zodpovězena. Vlivy prostředí, výživy i způsobu života jsou znovu a znovu zevrubně posuzovány. Vznikají pracovní hypotézy, které stále čekají na své potvrzení nebo vyvrácení (...). Zachytit rychlost vývoje nových poznatků je velmi obtížné a všichni autoři monografie to poznali. Jednotlivé kapitoly a kniha ve svém celku by tedy měly poskytnout přehled o základech alergologie a ukázat směry, od nichž se odvíjí její praxe.
