Ústředním námětem knihy je disputace o náplni slova „pojem“. Je zřejmé, že „pojem“ vzniká jako určité, větší nebo menší, zobecnění jistých subjektů, objektů, dějů a stavů během mentačního procesu. Zdaleka však nejde jen o záležitost psychologickou. Snahu o vytvoření „pojmu“ abstrakcí, syntézou a indukcí mají vlastně všechny vědy, ovšem každá se svou terminologií, která vyplývá vždy z jiného oboru úvahy a z jiné rozlišovací hladiny poznání. Je však skupina věd, kde zobecňování hraje kruciální roli. Jde o psychofyziologii, neurofyziologii, neurologii, neuropsychologii, neurokybernetiku, matematiku, teorii i praxi umělých neuronových sítí, psychologii a filozofii i psychiatrii. Jedním ze zájmů těchto věd by měla být konvergence různé terminologie směřující ke konstrukci „pojmu“. Mělo by jít o kreaci nadhledu, jak „pojem“ vzniká, o jakési pojmosloví „pojmu“. Jednou z cest je studium korelace, akordance a kompetence mezi kategoriemi makro- a mikro-elektroencefalografie a behaviorální či etologický pohled na člověka. Nové výsledky výzkumu v těchto vědách ukazují, že je to možné a že to přináší nejen zajímavé teoretické, ale i praktické informace. Jedna z lékařských aplikací je příprava k vytvoření naprogramovaného a pamětí obdařeného „čipu“ u neropsychiatrických chorob.
