Když před téměř 80 lety popsal Alexander Fleming antibakteriální účinek plísně rodu Penicillium na bakterii stafylokok, zahájil jednu z nejdůležitějších etap ve vývoji medicíny, antibiotickou éru. Objev penicilinu značně podnítil pátrání po dalších antibiotikách a vyvolal objevení mnoha dalších léků. Do doby, než byl penicilin objeven, byly bakteriální infekce nejčastější příčinou úmrtnosti. Zpočátku se v souvislosti s objevem antibiotik dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění jako zdravotnického problému. Bohužel se tato očekávání nenaplnila a naopak jsme v současné době svědky neobvykle nebezpečné situace, a to dramatického nárůstu infekčních onemocnění vyvolaných multirezistentními bakteriemi.
Antiinfekční léky patří vesměs k nejlépe snášeným lékům, každý však může vyvolat nežádoucí reakci. Většinou jde o reakce lehčího charakteru, vzácněji však donutí závažnější reakce léčbu zastavit a léčivo změnit. Ojediněle může nežádoucí reakce proběhnout jako těžký klinický stav, který je podstatně závažnější než onemocnění, pro které bylo antiinfekční léčivo předepsáno. Výjimkou nejsou ani nežádoucí reakce končící smrtí.
Tato publikace uvádí nežádoucí účinky jednotlivých antiinfekčních léčiv. Jsou probrány jak z hlediska mechanismu vzniku, tak z hlediska orgánové lokalizace. Jsou popsány i klinické stavy, při kterých je nutné dávkování antiinfekčních léčiv upravovat tak, aby nedošlo k poškození makroorganismu. Celou publikaci pak doplňuje přehledný výčet nejčastějších nežádoucích účinků a interakcí antiinfekčních léčiv s ostatními léky. V závěru jsou shrnuty hlavní kontraindikace, na které je bezpodmínečně nutné pamatovat při podávání antiinfekčních léčiv.
